Norgga eiseválddit leat dál ráđđádallamin Suoma eiseválddiiguin mot ráddjet Deanučázádaga rádjajogaid luossabivddu.
Deanu vákšun- ja dutkanjoavkku stáhtusraporttas «Status of the Tana/Teno River salmon populations in 2020» boahtá ovdan ahte Deanu váldojohka, Kárášjohka, Iešjohka ja maiddái Anárjohka leat rukses dásis ja dutkit čujuhit raporttas ahte dain jogain berre luossabivdu doalahuvvot nu vuollin go vejolaš. Dan olis lea Deanučázádaga Guolástanhálddahusa (DG) nubbejođiheaddji, Benn Larsen, dadjan ahte jáhkkimis giddejit boahtte geasi bivddu Deanočázádagas.
Suomain gulahallamin
Dálkkádat- ja birasgáhttenministar Sveinung Rotevatn deattuha ahte Deanučázádaga Guolástanhálddahusas ii leat váldi bissehit dahje ráddjet rádjajogaid bivddu, muhto sáhttet muhtin eavttuid mielde ráddjet bivddu Norgga oalgejogain ja vuolimus oasis Deanučázádagas. Dat čuožžu Deanuláhkaásahusa 10. paragráfas.
Dálkkádat- ja birasgáhttenministar Sveinung Rotevatn lohká Norgga ja Suoma eiseválddiid árvvoštallat juohke jagi oktasaš guollebivdonjuolggadusaid ja árvvoštallet dárbbu muddet daid. Ministtar čujuha ahte báikkálaš vuoigatvuođalaččat leat mielde dan barggus.
– Gažaldat ráddjet bivddu dán áigodaga lea áigeguovdil maŋŋel Deanučázádaga maŋimuš luossanáli stáhtusraportta. Dan birra leat mii gulahallamin Suoma eiseválddiiguin, muhto in sáhte dadjat mii daid digaštallamiid sisdoallu lea, čállá dálkkádat- ja birasgáhttenministtar Sveinung Rotevatn e-poastta bokte Ávvirii.
Buktá buriid bohtosiid
Deanučázádaga Guolástanhálddahusa (DG) nubbejođiheaddji Benn Larsen lohká dat lea boađus das maid ferte dahkat maŋŋel dan maid stáhtusraportta lea čájehan. Son lohká iežas oaidnán guhkit áigge man guvlui dilálašvuohta lea mannamin čázádagas. Su mielas berre Sveinung Rotevatn ja maid Stuorradiggi doalahit iežaset eret čázádaga hálddašeamis, go lea DG mii berre váldit badjelassii hálddašeami.
– Dan vuogi mielde mii oažžut buriid bohtosiid áiggi mielde. Eanemus luosat galget beassat gođđat čázádagas geassit, ja maiddái bidjat johtui predáhtorunnideami, vai eanemus luossaveajehat šaddet eaige gártta hávgga borramuššan, lohká DG nubbejođiheaddji Benn Larsen.
Bivddu bissehit?
Ávvir jearrá manne DG ii leat bidjan johtui makkárge ráddjemiid Kárášjogas ja Iešjogas, gos lea čájehuvvon unnán luossa.
Larsen čilge ahte sis eai leat leamaš makkárge čielga duođaštusat ovdal go 2020:s. DG ráddjii 2016:s luossabivddu Iešjogas turistabivdiide ja maŋŋel dan de eai leat dahkkon makkárge ráddjemat dain jogain. Deanučázádaga Guolástanhálddahusa nubbejođiheaddji vuige ahte dál sii fertejit bidjat garra doaimmaid johtui.
Vaikke nubbejođiheaddji háliidivččii bissehit bivddu olles Deanočázásdagas, de DG mearrida loahpalaččat njukčamánu 23. beaivvi bissehit go luossabivddu oalgajogain ii ge olles Deanočázádagas. Sis lea maiddái áigumuš oažžut veahkkin báikkálaš guollebivdiid boahtte geasi geain lea gelbbolašvuohta bivdit predáhtoriid ja dovdet gos galget bivdit.
– Mis ii leat leamaš makkárge vuođuštus dahkat maidige dain jogain ovdal go dál, ja mii bissehit bivddu dain jogain. Mun rehkenasttán ahte jus mii galgat nagodit čađahit dan, de ferte bissehuvvot bivdu olles jogas. Dás lea sáhka stággo- ja fierbmebivddus, ja lea dušše lohpi bivdit eará guollenáliid. Dan lea mis bággu bargat jus galgat luosa diktit beassat gođđat. Ii leat doarvái dušše bissehit bivddu ja lohkat ahte dál buorrána, dadjá Larsen. Son vuordá eiseválddiid čuovvulit daid doaibmabijuid sihke váldojogas ja rádjejogain. Son oaivvilda ahte doaibmabijut eai doaimma jus ii dahkko mihkkege váldojogas.
Luossaborrit fáddán riikkaidgaskasaš ságastallamis
Benn Larsen lea maid árabut dan vahkkus cuiggodan eiseválddiid luossaborriid hálddašeami ja čujuhii dan leat oktan sivvan manne lea nu unnán luossa čázádagas. Dálkkádat- ja birasgáhttenministtar lohká dan leat oassin sin šiehtadallamiin Suoma eiseválddiiguin.
Dálkkádat- ja birasgáhttenministar Sveinung Rotevatn mieđiha ahte vissis fuomášupmi čázádaga predašuvdnabivddus lea fáddán go leat gullahallamin Suomain.
– Lea oassi Norgga ja Suoma šiehtadallamiin oažžut bissovaš rievdadusaid guollebivdonjuolggadusain. Mun háliidan maiddái čujuhit ahte guollebivdonjuolggadusain diktet muhtin ráje bivdit eará náliid go luosa, nu go dál lea, dieđiha Rotevatn.
Deanučázádaga Guolástanhálddahusa nubbejođiheaddji Benn Larsen lohká dál lea njealje jagi menddo maŋŋit.
– Sii eai háliidan guldalit min go šiehtadalle mannan šiehtadusa ja dál mii oaidnit ge bohtosa das. Dál leaš oaidnit rahpá go ministtar vejolašvuođa bivdit boahtte geasi, ja jus dan dahká, de eat nagot mii doalahit nállemihtuid, lohká Larsen. Son lea duhtavaš go departemeanta lea váldigoahtán DG duođalaččat ja makkár ákkat sis leat hálddašit joga. Dan son oaivvilda ahte eiseválddit eai dahkan go mannan háve sohpe Deanusoahpamuša.
Duođalaš dilálašvuohta
Deatnulaš Steinar Pedersen lohká dan leat stuorámus luondduhálddašanskandálan Norggas guhkit áigái ja ministtar miehtá ahte dál lea duođalaš dilli Deanučázádaga luossanális.
– Mun lean ovttaoaivilis ahte lea duođalaš dilálašvuohta Deanučázádaga luossanális, ja anán árvvus dan buori ovttasbarggu mii mis lea báikkálaš vuoigatvuođalaččaiguin dán dilálašvuođas. Gažaldat ráddjet bivddu dán áigodaga lea áigeguovdil dan maŋimuš stáhtusraportta geažil, ja mii leat gulahallamin Suoma eiseválddiiguin. Mun in sáhte muitalit mii lea daid digaštallamiid sisdoallu, deattuha dálkkádat- ja birasgáhttenministtar Sveinung Rotevatn.
Lea Suoma eana- ja vuovdedoallodepartmeanta mas lea Suoma bealde Deanucázádaga hálddašeami ovddasvástádus.
